Svět sluchátek  »  AKG K 242 HD: recenze poloprofesionálních sluchátek

AKG K 242 HD: recenze poloprofesionálních sluchátek

18.3. 2013 | Jiří Rokoský

Hledáte-li univerzální sluchátka pro domácí používání doprovázené občasnou potřebou poslouchat mixované nahrávky garáží ovoněného Stratocasteru, čtete správnou recenzi. A pokud tato recenze zapříčiní nepopsatelnou potřebu řádky slov ověřit na vlastní uši, děláte správnou věc. Nebudu mít nikomu za zlé, když tak učiní, aniž by je dočetl.

 

AKG K 242 HD
AKG K 242 HD

 

AKG K 240 MKII navazují na AKG K 240 Studio. AKG K 242 HD navazují na K 240 MKII. Rakouský výrobce dodržuje tradici ve vývoji a dojde-li k závěru, že je něco technicky a tím pádem často i prodejně úspěšné, vezme to a vylepší. Tento postup zvolil v případě první dvojice. Má-li za to, že model již žádné vylepšení nepotřebuje a prodejní čísla stále rostou, pustí na trh další, podobný, jen s mírně odlišným zaměřením. K 240 MKII řadí k čistě studiovým profesionálním typů. K 242 HD cílí k hlavám domácích posluchačů. Rozdíl se projevuje např. u přívodního kabelu, který v případě profíka snadno odpojíte.

 

Bylo mi ctí v minulosti testovat studiový model a některé vzpomínky mohu nyní využít při zkoumání modelu domácího, resp. poloprofesionálního. Bohužel nemám tak dobrou paměť, abych si pamatoval i reprodukční vlastnosti. Zkušenosti mi nutí na mysl, že elektrodynamické měniče, které se starají o vznik zvuku, budou identické, což naznačuje, že reprodukce taktéž.

 

Pruží – proto drží

 

Při značném zjednodušení subkonstrukcí v rámci klasického typu (hlavový most a dvě mušle) zůstanou dvě. Pevná a pružná. U pevné je hlavový most tvořen materiálem, který umožňuje mírně vychylování a roztahování, ale musíte vyvinout větší námahu, přičemž limity pohybu jsou omezené. Zatímco pružná subkonstrukce poskytne značně větší možnosti manipulace. Mušle od sebe lehce odtáhnete, most zkroutíte, přetočíte a všechno to kvedlání nezpůsobí trvalé následky.

 

AKG K 242 HD
AKG K 242 HD

 

Přesně tohle je případ testovaného modelu. Most tvoří dvě trubice zajišťující levou a pravou mušli. Po trubicích cestují jezdci na gumičkách napojeni na koženkový náhlavník. Stačí trochu tréninku a sluchátka nasadíte v rychlosti i jednou rukou. Lehce pak odšoupnete mušli, když potřebujete slyšet okolí.

 

Výrobní materiály, stejně tak provedení, hodnotím pozitivně. Negativum nenacházím, i když se opravdu snažím. Nikde nic neskřípe, nevrže. Nebál bych se (a že se u některých bojím) sluchátka poslat ze stolu k zemi. Až na nějaké oděrky náročnější zacházení (rozuměj běžné poloprofesionální použití) zvládnou.

 

Všechno je polo...

 

Poloprofesionální polouzavřená polovička vás od té hlasitější opravdové a jediné (samozřejmě dle jejích slov) polovičky bohužel neochrání. Skrze polootevřenou (dle výrobce), skrze otevřenou (dle mě) mušli proudí množství akustických vln a jejich decibelová výše je snižovaná. Pravdou zůstává, že oproti extrémně otevřeným modelům jako Audio-Technica ATH-AD1000, izolační schopnosti vítězí, naproti tomu vůči uzavřeným AKG K 550 prohrávají na celé čáře grafu izolačního průběhu.

 

AKG K 242 HD
AKG K 242 HD

 

Trubičkový systém hlavového mostu využívá hned několik „ákágéček“, hlavouni si u K-701 stěžují na nepohodlnost, neboť jezdci zprostředkovávající automatické nastavení podle velikosti hlavy, mají jen omezený prostor k pohybu. Jezdec narazí na cíl, přes něhož neprojde, takže komfortu bohužel nedocílíte. Popisovaný problém bude podle mého názoru spíše výjimečný, nadto můžete spoléhat na 14denní lhůtu pro vrácení zboží koupeného přes internet.

 

Moje malá hlava žádné nepříjemnosti nepocítila ani při Harlem shaku. Naopak pružnost ve spojení s dostatečným přítlakem a měkkými velurovými náušníky poskytují pohodlné usazení bez náchylnosti k nečekanému odcestování.

 

... ale zvuk rozhodně ne!

 

Poloreprodukci nečekejte. Co můžete čekat a co dostanete, je plnohodnotný zvukový projev bohatý na detaily. Přání basové masáže sluchového centra v mozku se ale nesplní. Naštěstí se ve střední cenové kategorii nevytratila snaha o vytvoření kompaktních sluchátek s čistým přednesem a maximální snahou o věrnost.

 

AKG K 242 HD
AKG K 242 HD

 

AKG K 242 HD dodají posluchači atmosféru při domácím poslechu. Klidně si pusťte jazz, ucítíte zakouřený bar, uvidíte trojici jazzmanů, uslyšíte přesně dávkovanou basu, údery dřevěných kladívek na struny piana a tónové výdechy saxofonu. Všechno dohromady bude působit vyváženě, neuměle, líbivě. Ani připojení do kytarového komba neudělají ostudu a k rockovému uspokojení stačí pár chytlavých riffů, které K 242 HD zvládnou s razancí, dynamikou a říznou dávkou. Monitoring, mixing, mastering? Pro začátečníky naprosto dostačující, náročný profesionál sáhne výše.

 

Srovnávací poslech s referenčními Sennheiser HD 800 odhalí meze zkoumaných dynamických měničů. Kde HD 800 postupují vzdušně, K 242 HD mírně tlačí na membránu. Máte pocit, že více pumpují do hlavy, a to se netýká pouze basového pásma. Středové polohy hlasu Dana Bárty zvládají přesvědčivě, byť k hladině audiofilského protivníka potřebují více přirozenosti.

 

Prostorové zobrazení zdaleka nedosahuje širokého předozadního scénického zobrazení „osmistovek“. Hudebníci jsou vsazeni do bližšího prostoru k hlavě a spíše než před očima vybrnkávají kolmým směrem k uším. Hledat v této kategorii něco více by ode mne nebylo příliš férové.

 

Polocena?

 

Jsem přesvědčen, že by si AKG K 242 HD našla kupce i za vyšší pořizovací cenu. Zvukově, konstrukčně i vzhledově míří do vyšší cenové kategorie, proto považuji za nutné vyzdvihnout vynikající poměr kvality ku ceně. Za něco málo přes 3 tisíce korun dostanete sluchátka s komplexními vlastnostmi. Vhodná jak pro domácí, tak nahodilé profesionální použití. Zkrátka poloprofesionální.

 

Hodnocení (poměr cena/kvalita): 90 %